JAK ŠEL ČAS ZÁBŘEHEM (24. 8. – 17. 11. 2024)
Město Zábřeh si v letošním roce připomíná 770 let své existence. Při této příležitosti je připravena výstava prezentující soubor více než tří stovek pohlednic a fotografií z období od konce 19. století do 90. let 20. století. S pomocí tohoto reprodukovaného obrazového materiálu si návštěvníci připomenou proměny zábřežských ulic či náměstí, významné historické události a další střípky ze života zdejších obyvatel v minulosti. Pohlednice a fotografie pocházejí v převážné většině ze sbírek a fotoarchivu muzea, drobná část je ze zdrojů Státního okresního archivu v Šumperku.
K výstavě je připraven i stejnojmenný katalog, obsahující vybrané obrazové a textové materiály z výstavy.
Komentované prohlídky k výstavě Jak šel čas Zábřehem – VSTUPENKY:
Ukázky pohlednic a fotografií, které jsou součástí výstavy
1. Náměstí ptačí perspektivou
V období 14. století se severně od opevněného hradu zformovalo historické jádro města se zástavbou měšťanských domů okolo obdélného náměstí. To bylo za monarchie označováno jako Ringplatz, tedy jednoduše náměstí. V meziválečné době se nazývalo Masarykovo, za nacistické okupace Adolf-Hitler-Platz, v éře socialismu náměstí Míru a nyní je opět Masarykovo. Na pohlednici z počátku 20. století je z věže farního kostela zachycena jeho severní a západní strana. Pozornému oku neuniknou stavby v pozadí, napravo je to filiální kostel sv. Barbory a nalevo od něj měšťanský pivovar s charakteristickým komínem a budova chlapecké měšťanské školy.
2. Dům Pod Podloubím
Jednou z nejvýraznějších dominant náměstí je původně měšťanský dům Pod Podloubím, který je zde zachycen na pohlednici z 50. let 20. století. Z předchozích majitelů lze vyzdvihnout rodinu Vizovských, z níž pocházela první žena J. A. Komenského Magdalena. Od 19. století patřil rodině Ilgnerově. Po roce 1945 se do budovy nastěhovalo městské muzeum. V roce 1963 se stalo součástí Vlastivědného ústavu v Šumperku, dnešního Vlastivědného muzea v Šumperku. Bohužel provoz muzea často omezovaly či zcela přerušovaly statické problémy a havarijní stav budovy.
3. Hořký podzim roku 1938
Nacistická okupace značně omezila život českého obyvatelstva po mnoha stránkách. Řada budov využívaná původně k českým společenským nebo sportovním aktivitám začala sloužit potřebám Němců. Tak tomu bylo i v případě sokolovny. K ní přiléhající cvičiště se stalo dějištěm vojenských přehlídek a akcí nacistických organizací jako např. Hitlerjugend.
4. Od socialismu k demokracii
Převzetí moci komunisty v únoru 1948 zásadním způsobem změnilo život české společnosti. Začátky režimu doprovázené drsnými praktikami v duchu stalinismu vystřídalo v 60. letech postupné uvolnění a pokus o socialismus s lidskou tváří. Naděje tzv. pražského jara však začaly vyhasínat s příjezdem okupačních jednotek vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Technika polské armády projela také Zábřehem, fotograf ji zachytil na křižovatce dnešních ulic Československé armády a Postřelmovské. Vlevo je patrné staveniště kulturního domu a v pozadí na chodnících jsou shromážděni lidé sledující (jistě s velkými obavami) průjezd vozidel.
5. Jádro města pohledem od rybníka
Tento celkový pohled na historické jádro města pochází z období 30. let 20. století. V popředí je hladina rybníka Oborníka, zhruba uprostřed je vidět charakteristický komín sladovny. Zcela nepřehlédnutelný je farní kostel sv. Bartoloměje. V levé části snímku je zachycen komplex hradu a zámku. Úplně vlevo je patrná část budovy německé měšťanské školy.
6. Kostel sv. Barbory
Druhý nejstarší kostel je tzv. horní, zasvěcený svaté Barboře. V době držby zábřežského panství Tunkly sloužil nekatolickým bohoslužbám. Zchátralý kostel byl v 70. letech 18. století nahrazen novostavbou. U kostela se nacházel původní hřbitov, jehož plocha byla později parkově upravena. Snímek z 20. let ukazuje vstupní bránu, vedle níž dodnes stojí dřevěný kříž. Plastika Krista byla bohužel v 90. letech zcizena.
7. Odborné školství
Reakcí na otevření českého gymnázia bylo zřízení německé průmyslové školy v roce 1897. Základní kámen školní budovy v dnešní ulici 28. října byl položen 11. března téhož roku, tento okamžik je zachycen na dobovém snímku. Pod číslem 23 vidíme Hermanna Brasse, majitele nedaleké přádelny a barvírny a zároveň předsedu spolku průmyslové školy, stavitel Karl Ilgner je označen číslem 16.
8. Kulturní dům
Na konci 60. let byla na křižovatce dnešních ulic Postřelmovské a Československé armády zahájena stavba kulturního domu Spojeného závodního klubu Revolučního odborového hnutí při Nové huti Klementa Gottwalda, zkráceně SZK ROH NHKG. Kulturní dění se do té doby soustřeďovalo v Domě osvěty (bývalý Katolický dům), který přestával kapacitně i technicky stačit. Novostavba měla sloužit kulturním potřebám zdejších podniků i města.
9. Co jste hasiči…
V roce 1875 byl založen německý sbor dobrovolných hasičů, jehož řady se rychle rozrostly až na 80 členů. Prvním velitelem se stal Otto Brass. Hasičské vybavení bylo uloženo ve zbrojnicích, jedna se nacházela na radnici, další byla postavena roku 1886 v prostoru dnešního náměstí Osvobození. Budova stávala naproti gymnáziu a tento snímek vznikl na počátku 20. století ve chvíli, kdy se zde odehrávala zatím blíže neurčená slavnost.
10. Nádraží
Rekonstrukce se nádraží dočkalo až v novém miléniu. Už dříve z jeho okolí zmizely některé již nevyužívané stavby, např. vodárenská věž pro zásobování parních lokomotiv byla zbourána v roce 1993. Zde je na záběru z roku 1987.
11. Pošta
Kolem budovy pošty vedly opakovaně trasy motoristických závodů známých jako Memoriál Ferdy Hrocha. Jeho první ročník byl uspořádán v roce 1946 k uctění památky Ferdinanda Hrocha, který padl dne 7. května 1945 při osvobozování Zábřeha. Rodák z Jestřebí se proslavil jako motocyklový závodník na ploché dráze a v době války se zapojil do odboje. V záběru ze závodu v roce 1961 projíždí vůz kolem budovy pošty Žižkovou ulicí. Poslední ročník memoriálu se uskutečnil o tři roky později.
12. Brassova přádelna a barvírna
Dne 10. září 1897 ochromil provoz továrny výbuch parního kotle. Kotelna, přiléhající k přádelně č. III, se ocitla v troskách, ve výrobních prostorech bylo mnoho strojů poškozeno. Příčinou výbuchu mohlo být přehřátí kotle nebo jeho výrobní vada. Následkem havárie zemřelo 13 lidí, devět bylo těžce zraněno a další zhruba dvě desítky lidí utrpěly lehčí zranění. O následcích havárie vypovídají fotografie pořízené krátce po ní, zde je jedna z nich.
13. SUNAR slouží dětem
Nedaleko železničního nádraží a v těsném sousedství někdejší továrny bratří Rýznarů SKRAT (později přebudované na závod Nové huti K. Gottwalda) byl na volných pozemcích postaven areál Průmyslu mléčné výživy, zkráceně PMV. Se stavbou se začalo v roce 1949 dle návrhu ateliéru Josef Havlíček – Josef Hrubý – František Kerhart. Provoz byl zahájen o pět let později. Na leteckém snímku z roku 1982 vidíme vlevo halu NHKG, v popředí transformační stanici a areál PMV vpravo. Na okraji travnaté plochy za ním stojí dva bytové domy, které byly postaveny pro zaměstnance souběžně se závodem.